Reporty

METAL SWAMP PROFILY

ČTENÁŘ

KALENDÁŘ

Beltis time fest přivítal Skyforger, Besatt, My Result......a bylo nač se dívat

Zaregistrovat se

<< Září >>

BELTIS TIME DRIKING TIME fest #1

03.04.2010
Ostrava – RC Prostor/Tančírna
Vstupné: 300,-
Klub bude otevřený od 14:00

SKYFORGER(lat), BESATT (pol), MAY RESULT (ser), TROLLECH, AVENGER, PANYCHIDA, ABSTRACT (svk), CRUADALACH, ASGARD

Cesta na tuto akci pro nás začala již v pátek, jelikož jsme s mojí polovičkou opláceli návštěvu ostravským kamarádům a bylo třeba i něco vypít. Sobotní slunné ráno se doslova nabízelo k návštěvě nějaké té památky. My skončili na Slezsko-ostravském hradě, který je jednou z mála pamětihodností, které Ostrava vůbec nabízí. Čas utekl jako voda a po nějaké té zobce vyrážíme směrem ke klubu.

Chvíli před třetí se ocitáme ve druhém patře budovy, kde se klub Tančírna nalézá. První dojmy jsou kladné, nemůžu souhlasit s tím, co mi pár známých říkalo, že Tančírna je malinká. Na pódiu se chystají slovenští Abstract a úderem třetí rozjíždí svůj půlhodinový set. Kluci mají trošku smůlu, kdykoliv je vidím, akci otvírají. Na druhou stranu měli velice dobrý zvuk. Hrálo se z obou dvou alb, jež mají na kontě a přišlo i na dvě zbrusu nové pecky. Jejich energií našlapaný instrumentální metal mě dostane pokaždé. Je spousta kapel, které by bez vokálu vyzněly úplně naprázdno. Abstract vokál nemají a je se na co dívat a co poslouchat. Tady nezbývá nic než se s úctou poklonit. Škoda že lidí nebylo zpočátku více.

Jako když mávne kouzelným proutkem, začal se klub plnit při zvukovce druhé kapely, kterou byl Cruadalach. Kapela jíž chyběl už jen jeden člen, aby začala padat z pódia (bylo jich devět!!!), se rozhodla, že rozvíří vody pagan metalu v Českých zemích. Dvě čela, kytary, basa, dudy, šalmaje, vokály a bicí….no vcelku sem se děsil jak se porovnají. Povedlo se a děli se věci. Cruadalach zahrál skladby ze svého proma, lidi se bavili a bouřili. K dobrému došlo i na přídavek v podobě titulní písně z pohádky O Zlatovlásce. Hudebně se kapele podařilo vše velice dobře skloubit, nechyběly houpavé a chytlavé rytmy, místy jak střižené z keltských písní. Vokál se dle předpokladu střídal mezi čistým, hrubším, chrapotem….no vše ok, ale nemůžu si pomoci, že celá ta hudba Cruadalach na mě zapůsobila dosti sterilně. Vše bylo zahrané jak má být, vše znělo jak má, ale chyběla tomu šťáva. Nic mě nedonutilo, krom Zlatovlásky, abych si podupl či se zhoupl v kolenou. Zvukař mimo jiné asi usnul a ledabyle rozhazoval rukama po mixu, jinak si nedokážu vysvětlit průměrný zvuk, který byl po téměř celý zbytek večera ne zrovna dobrou vizitkou.

Další kdo se přijel představit byly brněnští Asgard. Ti mají na kontě pár týdnů staré album Zlověstné časy, ze kterého se hrálo především. Krom skladeb Pohár a meč, Zlověstné časy či V popelu předků, z novinkového cd, se dostalo na kultovní song Alžběta Bathory. Po pravdě řečeno, nečekal jsem žádné překvapení či extrémní žánrový posun. Při pohledu na sestavu, ve které z té původní zůstal už jen Mira Horejsek a Parambucha, jsem si alespoň poslechl kapelku, které nemění tvář a neustále si hrne ten svůj old school black metal. Co zamrzí je pohled na čtyři nadšence házející hlavou, přičemž zbytek davu, který byl na Cruadalach byl fuč.

Zpět jej nalákala až plzeňská Panychida, která má podle mě velice dobře našlápnuto a ukázala to i nyní. Po druhé jsem měl možnost spatřit Vlčáka za mikrofonem a musím říci, že se oproti svému prvnímu vystoupení hodně zlepšil a je kvalitní náhradou za G.H.M.. Vůbec celá Panychida působila velice živelným dojmem, tuším že proběhly i nějaké nové songy z připravovaného alba, které vyplivne opět Folter records.

Následoval Avenger, který už také funguje nějaký ten pátek. Opět bylo co poslouchat a nač se dívat. Škoda jen že kapela byla nucena nahrát bicí ve studiu a pustit je z céda. Ono to neznělo špatně, ale prostě to není ono. K mé spokojenosti projeli tvorbu, takže zazněla i moje oblíbená Až do morku kostí. Jinak se hrálo převážně z poslední desky Feast of Anger, která po právu velice mile překvapila.

I Trollech si dovezli novinkové album . Téměř ještě teplý „Jasmus“ (název cd), jsem neměl nějak čas naposlouchat, takže i s trochou té zvědavosti stojím opodál a poslouchám. Po pravdě řečeno mě spíše oslovila starší tvorba, snad to bylo jalovým zvukem. Nechyběly hitovky Ve stínu starých dubů či V rachotu hromů. Vystoupení bylo pro kapelu řekl bych standardní, takže bylo na co koukat.

A byla tu doslova první zahraniční kapela, pominu-li slovenský Abstract, jmenovitě srbští My Result. Zvukově bych snad ani neměl výhrad, show se taky nedá nic vytknout. Velice agresivně pojatý black metal velice rychlých temp mě doslova usadil na prdel. Nebyl jsem jediný, koho muzika My Result doslova rozdováděla. Před pódiem se vytvořil hlouček tak šesti poláků, kteří si vytvořili dostatečný prostor pro narážení do ostatních, takže vepředu nebyl nikdo krom nic. Po třetím songu ale My Result sklouzl z mého pohledu do jakési monotónosti a prvotní nadšení se vytratilo.

Dalším ryze černým zásekem byla trojice z Polska. Besatt jsou podle mě kapelou, které buď totálně propadnete, nebo vás absolutně neosloví. Já patřím k té druhé skupině a i když vše bylo podané se 100% nasazením, dal jsem přednost pivku, no a díky pauze na tombolu nezůstalo u jednoho.

Na place se mezitím nachystala lotyšská formace Skyforger. Jejich aktuální album Kurbads je doslova na spadnutí a tak není divu, že se dostalo i na nové věci. Je jen málo kapel, které na pódiu opravdu nezačnou nudit a Skyforger k nim bezpochyby patří. Výborně poskládaný play list neopomenul ani jednu nahrávku a po skandování došlo i na přídavek pro mě doposud nejzdařilejší písně kapely Migla, migla, rasa, rasa a posléze ještě jeden kompletně akustický song. Zvuk byl zprvu dost divoký, ale vše se posléze spravilo na poslouchatelnou hladinu, i když do pojmenování dobrý mu dosti chybělo.

Devět kapel je za námi, takže bych to rád nějak shrnul. Asi nejvýstižnějším slovem bude vyvedený i když zvuk byl všelijaký. To ale asi nemohli říci pořadatelé, neboť asi 120 platících mi přijde na takovouto akci jako výsměch. Ono dá –li si každý ruku na srdce, kolikrát se chystal na akci a ve finále ji raději proseděl v hospodě, kolikrát řekl že je drahé vstupné a raději si dal o nějaký pivko víc, no dalo by se pokračovat dlouho, ale….má to jedno ale. Lidí na akce chodí méně a méně a jednou dojde k tomu, že malé akce vymizí, protože nikdo nebude mít náladu to do nekonečna dotovat. Ono jet pak na fesťák, kde se přes davy nedostanete pomalu nikam a k tomu držkovat, že byste zašli na koncert ale nic nikde není, bude nakonec asi poslední štace, kde se budou mít metloši možnost kulturně vyžít a sejít. A vězte že vím o čem mluvím…dle vyjádření pořadatele další BELTIS TIME DRIKING TIME fest již nebude, a já se nedivím.